Život v bytě, který byl zamořen negativní energií, byl jako žití v domě, kde se stíny mění na zloděje klidu a radosti. Bylo to jako bydlet na místě, kde každé zašustění navíc, každý chladný závan vzduchu, byl šeptem těch, kteří se nikdy neměli objevit. Přijel jsem jako neviditelný lékař, jako chirurg duší, jehož úkolem bylo odstranit neviditelné nádory úzkosti a strachu. V okamžiku, kdy mě ty temné síly nechtěly pustit dovnitř, bylo to jako by mě zámek zlé magie chránil před vstupem do své pevnosti. Ale s pomocí andělů a mého vyššího já jsem překročil ten práh nejistoty.

Vidět malého chlapce hrát si s neviditelnými společníky, bylo jako pozorovat květinu, která se snaží růst uprostřed ledového pole; potřeboval světlo, které by ho vyvedlo z temnoty. Tyto entity byly jako neviditelní vetřelci, kteří v tichosti kradli jeho nevinnost a radost. Pomáhat té rodině bylo jako rozsvěcet lucernu v temné jeskyni, postupně rozptylovat stíny a vracet teplo a bezpečí zpět do jejich domova.

Když čistím domovy od takové negativní energie, je to jako kdybych bojoval s neviditelnými draky, kteří se snaží zachvátit mír a harmonii. Je to vysilující, ale zároveň osvobozující, protože vím, že každé zlo, které odstraním, je jedním krokem blíže ke světu, kde lidé mohou opět v klidu snít a žít. Každá taková bitva je jako psaní ságy o vítězství světla nad temnotou, kde každý zachráněný domov je novou kapitolou naděje.