Lidové moudrosti jsou jako majáky na rozbouřeném moři, ukazují směr, ale nikdy nenahradí kapitánské dovednosti. Žádná mapa, žádná kniha, ani nejprozíravější terapeuti vás neochrání před nutností nalézt vlastní, jedinečnou příčinu vašich problémů. Kdybychom se stále spoléhali na vnější vedení, bylo by to jako plout na lodi, kde místo kapitána řídí posádka z dálky - ztratili bychom svou kompetenci a odpovědnost za navigaci vlastního života. Každá duše je jako kompas, který je napojen na nekonečnou moudrost vesmíru a přesně ví, kam nás naše cesta má vést. Kdo ale naslouchá svému kompasu? Mnozí se tomu jen zasmějí, považují pojem duše za cosi neuchopitelného, možná až komického. Raději mluví o pocitu v břiše či svědomí. Ať už to nazveme jakkoliv, je to zdroj naší intuice, dar, který každý z nás dostal do vínku, a který je klíčem k naší svobodě a důstojnosti.